Myšlenky určují náš emocionální stav.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak naše myšlenky ovlivňují naše pocity? To, jak se cítíme určuje jaké prožíváme emoce. Ty poté vytváří náš vnitřní pozitivní nebo negativní stav. Prožíváme-li pozitivní emocionální stavy naše tělo vylučuje hormony štěstí, prožíváme-li negativní emocionální stavy vylučují se do těla stresové hormony.

Každý psychický vjem aktivuje hormonální systém, a to způsobí vyplavení těchto hormonů. Nepodceňujte to, na co myslíte, protože tím si vytváříte emoční stabilitu nebo nestabilitu, která ovlivní nejen váš zdravotní stav, ale také vaše chování, na základě, něhož si tvoříte svoji realitu a svoji budoucnost.

Jednoduše, když se budeme vědomě soustředit na pozitivní věci (pozitivní myšlenky, setkávat se s pozitivními lidmi, všímat si krás přírody, pobývat na čerstvé vzduchu, obklopovat se příjemným situacemi, věcmi….) podpoříme vylučování hormonů štěstí, které jsou pro  naše zdraví a životní stabilitu velice důležité.

Naopak negativní myšlenky, které si tvoříme například tím, že se dokola a dokola zabýváme problémovou minulostí, myslíme na lidi, kteří nám ublížili, posloucháme negativní zpravodajské programy, sledujeme filmy plné násilí……to vše nám způsobuje, že si tvoříme negativní emocionální stavy, které nám způsobují úzkostné stavy, deprese, starosti, smutek, agresi, nervozitu……a tím se do našeho těla vylučují stresové hormony.

Uvědomme si, že si takto můžeme své tělo postupně otravovat, zanášet jedy, nebezpečnými toxiny…. Není vždy jednoduché mít jen pozitivní mysl, ale je možné a naprosto jednoduché naučit se řídit svoji mysl, tak, aby vám pomáhala vytvářet si více prospěšných pozitivních emocionálních stavů.

Soustřeďte se na své myšlenky a všímejte si na co právě myslíte, co se vám honí hlavou? Řekněme, že máte špatný návyk příliš lpět na negativních myšlenkách. Často se vám opakují pořád dokola, aniž by vycházeli z fyzické reality. Jsou to prostě myšlenky :-).

Pokoušet se mentálně odolat negativním myšlenkám je obtížné. Místo snahy odvrátit negativním myšlenky tyto myšlenky jednoduše přesměrujete. Máte-li myšlenku „Jsem tlustá, nemám se ráda“ – přesměrujte jí „Mám příležitost pracovat se svým tělem, mohu se rozhodnout, co vše udělám, abych měla hezčí postavu, jsem toho schopná, protože mám své tělo ráda, potřebuji ho…“

Naše myšlenky jsou určující! Určují nám naši cestu. Neberte je na lehkou váhu a začněte si jich vědomě všímat.

Hormony štěstí:

Serotonin má mnoho funkcí. Zajišťuje kvalitní spánek, potlačuje bolest, podporuje zažívací ústrojí. Je to hormon, který nám dodává energii. Nedostatek tohoto hormonu nám mimo jiné způsobuje vznik depresí. Udržování hladiny tohoto hormonu je velice důležité. Tvorbu serotoninu můžeme podpořit zdravou stravou, která obsahuje L-tryptofan, což je aminokyselina, látka potřebná pro tvorbu serotoninu (losos, krůtí maso, ořechy, semínka, vejce, banány, celozrnné pečivo….), také sluneční paprsky (hlavně v zimě) mají vliv na hladinu serotoninu.

Endorfin – vyvolává pocit dobré nálady, zmírňuje úzkostné stavy, deprese a bolest.

Do hormonů štěstí můžeme zařadit i melatonin, který napomáhá ke kvalitnímu a klidnému spánku.

Dopamin vyvolává pocity dobré nálady, štěstí a radosti, jeho nedostatek je naopak spojený s depresemi, únavou a průjmy. Reaguje na odměnu a uvolňuje se při očekávání, když se na něco těšíte.

Při vylučování hormonů štěstí dochází k celkovému uvolnění těla i mysli, k vyrovnání a uklidnění.

Mezi stresové hormony patří například Kortizol a Adrenalin. Samozřejmě jich je velká řada a můžete si o nich zjistit další informace.

Kortizol je klíčový jak pro metabolismus, tak pro stresovou reakci. Příliš mnoho kortizolu může způsobit potlačení imunitních funkcí. Příliš málo kortizolu může skončit zánětlivým onemocněním. Způsobuje to deprese, nízký krevní tlak, nespavost, chronickou bolest ve svalech, u žen premenstruační syndrom až neplodnost a u mužů impotenci.

Adrenalin – při stresu se ho vylučuje větší množství, ovlivňuje tělesné struktury a připravuje je na fyzickou zátěž (boj či útěk- alarmová reakce). Adrenalin stimuluje srdeční činnost, usnadňuje přísun krve do svalstva a mozku, zužuje krevní vlásečnice, zvyšuje krevní tlak, uvolňuje cukr uložený v játrech, a vyvolává relaxaci určitého svalstva, jež není ovládáno vůlí, zatímco v jiných svalech vyvolává napětí.